Začněme tím, co máme nejlépe pod kontrolou: zóny placeného stání (ZPS). Oficiální data hl. m. Prahy k 24. 9. 2023 uvádějí:
Modré zóny (rezidentní): 101 107 míst
Fialové zóny (smíšené): 62 506 míst
Oranžové zóny (návštěvnické): 1 279 míst Praha IN
Celkem tedy v zónách placeného stání vychází přibližně:
≈ 165 000 parkovacích míst v ZPS napříč Prahou
Podle těchto čísel tvoří zhruba:
61 % modrá rezidentní místa
38 % fialová smíšená místa
méně než 1 % oranžová krátkodobá stání
Zásadní je, že jde jen o místa v oficiálních zónách placeného stání – nikoli o všechna parkovací místa v Praze (nezahrnuje např. soukromé garáže, parkování u obchodních center, ve vnitroblocích apod.).
Ještě v roce 2021 se v textu IPR Praha uvádělo, že v zónách placeného stání je „více než 167 000 parkovacích míst“, čísla tedy dlouhodobě oscilují kolem 160–170 tisíc míst v ZPS, podle metodiky výpočtu a aktuálního stavu zón. Praha Camp+1
Důležitou roli hrají také záchytná parkoviště P+R (Park & Ride) a další veřejné parkovací objekty, které provozuje Technická správa komunikací (TSK):
20 P+R parkovišť
cca 3 800 parkovacích míst na P+R
36 veřejných parkovacích objektů (parkoviště + garáže)
cca 6 500 míst ve veřejných parkovištích a garážích TSK Praha+1
To znamená, že kromě cca 165 tisíc míst v zónách placeného stání existuje ještě několik tisíc míst v městských P+R a veřejných garážích – a další desetitisíce míst v čistě komerčních a soukromých objektech, které statistiky města typicky nezahrnují.
Podle datové vizualizace urbanisty Petera Bednára na Aktuálně.cz zabírá povrchové parkování v Praze přibližně 12,6 km², což odpovídá zhruba rozloze Prahy 1, Prahy 2 a poloviny Prahy 3 dohromady. Aktuálně.cz - Víte, co se právě děje
To je klíčový údaj do debaty „co s auty v ulicích“ – nejde jen o počet míst, ale i o to, kolik městského prostoru auta fyzicky zabírají.
Už v 80. letech 20. století začala Praha zavádět první zóny placeného stání v historickém centru – jednalo se o tehdejší oblasti A (Staré Město), B (Nové Město) a C (Malá Strana). Cílem bylo regulovat přetížené centrum a vynutit si rotaci vozidel. cs.wikipedia.org
Od roku 1996 se objevuje to, co dnes známe jako modré zóny pro rezidenty – dlouhodobé parkování pro obyvatele na základě parkovací karty. Vedle toho fungují i oranžové a zelené zóny pro krátkodobé návštěvnické parkování. cs.wikipedia.org
V té době šlo o výrazně menší území než dnes – primárně v historickém jádru a nejbližším okolí.
Na přelomu tisíciletí a během 2000s se zóny placeného stání:
rozšiřují z historického centra do širšího vnitřního města,
zapojují se další městské části (např. části Prahy 2, 3, 5, 7),
posiluje se rezidentní ochrana tam, kde tlak návštěvnického parkování rostl.
Počet parkovacích míst v regulovaných zónách roste postupně na desítky tisíc, ale stále nejde o celoměstské pokrytí.
V letech po roce 2010 přichází velká vlna rozšiřování ZPS:
Zóny přibývají v Praze 3, 5, 6, 7, 8, 9, 13 a dalších částech města.
Typickým příkladem je Praha 6, která při zavedení zón v roce 2016 pracovala s kapacitou kolem 17 000 míst v nově zavedených zónách. Pražský deník
Dnes platí, že zónami placeného stání je pokryta většina vnitřní Prahy a řada lokalit u stanic metra na okraji města.
Současně se začíná mluvit o tom, že cílem není vytvářet další a další místa v centru, ale spíš:
lépe řídit poptávku přes ceny (tarify),
tlačit dlouhodobé stání rezidentů do rezidentních zón,
návštěvníky a dojíždějící směrovat na P+R parkoviště a MHD.
V roce 2020 pražští radní souhlasili s novou strategií parkovacích zón. Ta má několik klíčových bodů: Praha+1
Upřednostnit rezidenty – návštěvnické parkování má být nastaveno tak, aby nebralo kapacitu místním.
Lépe regulovat návštěvníky – tarify mají více odpovídat atraktivitě lokality a dostupnosti MHD.
Zavádět smíšené (fialové) zóny tam, kde se kombinuje rezidentní a návštěvnické stání.
Digitalizace – přechod na virtuální parkovací oprávnění, mobilní aplikace, online platby a lepší data pro řízení systému.
Výsledkem je, že objem míst v ZPS dál mírně roste, ale ještě rychleji se mění struktura a pravidla: méně „divokého“ parkování, více regulace a vyšší důraz na rezidenty.
Město dlouhodobě deklaruje, že klíčem k udržitelnému parkování není další asfaltování ulic v centru, ale:
zachytit dojíždějící na okraji,
nabídnout jim P+R u MHD a
dál je vést metrem, tramvají nebo vlakem.
Institut plánování a rozvoje (IPR) opakovaně zdůrazňuje, že koncepce P+R má zásadní význam pro řešení cílové automobilové dopravy směrem k Praze. iprpraha.cz
V roce 2025 pražští radní schválili přípravu dvou nových P+R parkovacích domů:
Zličín
Hostivař
Dohromady mají nabídnout až 1 243 nových parkovacích míst s plánovaným otevřením okolo roku 2028 a celkovou investicí cca 1,25 miliardy Kč bez DPH. Zdopravy.cz+2NašePraha.cz+2
Zároveň se v dílčích strategických dokumentech městských částí (např. Strategie udržitelného rozvoje MČ Praha 14 2025+) objevuje jasná linie:
zvyšování kapacit P+R,
zavádění parkovacích zón,
podpora udržitelné dopravy (MHD, cyklo, pěší). Úřad městské části Praha 14
Další trend, který lze z dokumentů města a odborných komentářů vyčíst:
V centru má být méně dlouhodobého parkování na povrchu,
větší důraz na podzemní nebo vícepodlažní parkování, pokud je nezbytné,
a postupné uvolňování části uličních ploch pro chodce, cyklisty, zeleň a MHD. iprpraha.cz+1
V praxi to znamená, že celkový počet míst v ZPS nemusí dramaticky růst, ale může se měnit:
kde tato místa jsou,
pro koho jsou určena (rezident vs. návštěvník),
a za jakou cenu.
Z hlediska „smart city“ konceptu je parkování jedno z hlavních témat. Metodiky a strategie pro chytrá města počítají s tím, že: Ministerstvo pro místní rozvoj+1
parkování bude řízeno pomocí dat (obsazenost, doba stání, rotace),
využijí se senzory a online přehledy volných míst,
platební systémy a oprávnění budou co nejvíce bezpapírové a automatizované.
Praha už dnes nabízí online mapu parkování s možností vyhledání konkrétní zóny, detailu úseku a odkazem na platbu. Parking.praha.eu
Do budoucna lze očekávat, že role mobilních aplikací a dynamických tarifů ještě poroste.
Z pohledu běžného řidiče i podnikatele se dá parkování v Praze shrnout do několika bodů:
Parkovacích míst je hodně, ale nejsou „zadarmo“
V zónách placeného stání je cca 165 000 míst, plus tisíce míst v P+R a městských garážích.
Problém není absolutní nedostatek míst, ale velká poptávka na omezeném prostoru – hlavně v centru a u klíčových dopravních uzlů.
Rezidenti jsou prioritou
Strategie parkování míří na to, aby obyvatelé města měli šanci zaparkovat u domu,
návštěvníci mají být motivováni parkovat buď ve smíšených zónách za adekvátní cenu, nebo na P+R.
Dojíždějící mají směřovat na P+R
Město investuje miliardy do nových záchytných parkovišť,
logika je jasná: zaparkovat na okraji, do centra jet MHD.
Centrum se bude postupně „odparkovávat“
část uličních parkovacích míst může být časem přeměněna na zeleň, předzahrádky, cyklopruhy a širší chodníky,
parkování v úplném centru se pravděpodobně nezlevní – spíš naopak.
Bez aplikací a informací to půjde hůř
Vyplatí se sledovat oficiální mapy parkování,
využívat online platby a ověřovat si, jaká pravidla platí v konkrétní městské části.
V zónách placeného stání je dnes zhruba 165 000 parkovacích míst, převážně v modrých a fialových zónách. Praha IN
Město provozuje navíc cca 3 800 míst na P+R a 6 500 míst ve veřejných parkovištích a garážích, další desetitisíce míst jsou v soukromém sektoru. TSK Praha
Povrchové parkování zabírá asi 12,6 km², což je plocha srovnatelná s několika městskými částmi najednou. Aktuálně.cz - Víte, co se právě děje
Trend posledních let není „postavit všude další parkoviště“, ale lépe řídit poptávku, chránit rezidenty a přenášet část parkování na okraj města a do P+R. Praha+1
Do budoucna se dá čekat více chytrých technologií, více regulace v centru a postupný tlak na to, aby auto nebylo jedinou volbou pohybu po Praze.
